Díl 19. – Závod s časem

Zachraň srnče před sekačkou: Irena Křesáková a Miroslav Pilát o termovizních dronech a záchraně stovek životů

Když při jarních senosečích vjedou do vysoké trávy těžké žací stroje, pro čerstvě narozená srnčata to často znamená jistou smrt. Podnětem pro vznik spolku Zachraň srnče před sekačkou byl rozhlasový spot, který zakladatelce Ireně Křesákové před 10 lety otevřel oči. Dnes spolek společně s pilotem dronu Miroslavem Pilátem a desítkami dobrovolníků zachraňuje stovky mláďat ročně na Kladensku, Berounsku, Rakovnicku i Vlašimsku.

V devatenáctém díle podcastu DOBRO je nakažlivé si s moderátory Jakubem Večeřou a Ivanem Sutnarem povídali o tom, jak funguje vyhledávání zvířat termovizí ve čtyři ráno, proč srnčata před sekačkou neutíkají i jak vznikla celorepubliková síť více než 60 záchranářských skupin.

1. Od pěších rojnic k termovizní technice

První roky probíhala záchrana srnčat výhradně pěšky. Dobrovolníci procházeli vysokou trávu a Vojtěšku večer před sečením nebo brzo ráno. Ve třech či čtyřech lidech na padesátihektarovém poli však byla šance na nalezení ukrytého mláděte minimální a zemědělci navíc nebyli nadšení z pošlapání úrody.

Zlom nastal s příchodem dronů vybavených termovizními kamerami. Zaznamenání mláděte ze vzduchu trvá na desetihektarovém poli pouhých 20 až 30 minut, aniž by dobrovolníci museli zbytečně šlapat po poli.

2. Proč srnčata před sekačkou neutíkají?

Srnčata mají v prvních 2 až 3 týdnech života od přírody daný přirozený instinkt zalehnutí:

• Chybějící pach: Mláďata nevydávají téměř žádný tělesný pach, což je chrání před liškami a jinými predátory.
• Absolutní ticho a nehybnost: Při pocitu nebezpečí se srnče ještě více přitiskne k zemi, znehybní a nevydává žádný zvuk.
• Past žacích strojů: Zatímco v přírodě ho tento instinkt zachrání před dravci, před rychlou žací lištou traktoru se stává smrtonosnou pastí. Mládě neuteče, ani když je stroj přímo nad ním.

3. Vstávání ve 4:00 ráno a princip termovize

Vyhledávání dronem musí probíhat velmi brzy ráno před východem slunce (často od 4:00 do 6:00):

• Teplotní rozdíl: Mládě má tělesnou teplotu okolo 36 °C, zatímco okolní tráva je po noci chladná (např. 10 °C). V termokameře tak mládě svítí jako jasný bílý bod.
• Vyšší slunce problémem: Jakmile slunce trávu a kameny ohřeje, teplotní rozdíl mizí a termovize přestává být efektivní.
• Cena techniky: Dron s termovizní kamerou, ovladačem a sadou baterií stojí okolo 140 000 až 160 000 Kč. Spolek je financuje ze sbírek (Donio), od sponzorů (např. firma Farmíto) a od soukromých dárců.

4. Záchrana na poli krok za krokem

1. Nahlášení sečení: Zemědělec nebo myslivecký spolek nahlásí plánované sečení (ideálně 1–2 dny předem).
2. Ranní přelet: Pilot ve 4:00 ráno nasnímá pole, zaznačí pozice mláďat a drží dron přímo nad nalezeným srnčetem.
3. Šetrný přenos: Dvojice dobrovolníků vybavená rukavicemi a chomáči natrhané trávy přistoupí k mláděti. Aby na něj nepřenesli lidský pach (který by mohl vyplašit matku), uchopí ho přes trávu a vloží do přenosky/tašky.
4. Vynesení mimo pole: Přenosku odnesou do stínu za okraj pole a zakryjí trávou pro zklidnění.
5. Vypuštění: Po posečení pole se srnčata ihned vypustí zpět, kde si je matka (srna) podle zvuku a pachu opět najde.

5. Zajíčata, ptáci i celorepubliková mapa skupin

Drony pomáhají zachraňovat i další obyvatele luk:

• Zajíčata a koloušci: Reagují podobně jako srnčata a dobrovolníci je vynášejí do bezpečí.
• Hnízda polního ptactva: Termovize odhalí hnízda skřivánků, koroptví, křepelek či kachen. Dobrovolníci místo označí praporkem a traktorista hnízdo při sečení objetím vynechá.

Mapa záchrany: Spolek spoluvytvořil web zachran-srnce.cz, kde je k dispozici mapa více než 60 aktivních skupin po celé ČR. Zájemci o pomoc zde najdou kontakty na nejbližší dobrovolníky i kompletní manuály pro provoz nových skupin.