5 milionů zachráněných mláďat i boj s turistickými pastmi: Bioložka Hana Svobodová o záchraně mořských želv
Mořské želvy brázdí světové oceány již více než 110 milionů let. Přesto dnes tyto majestátní tvory čelí největší krizi v historii. Zničující rybářské sítě, plastový odpad, klimatická změna ohřívající pláže i pytláctví s vajíčky přivedly řadu druhů na hranici vyhynutí. Česká bioložka Hana Vašina Svobodová, zakladatelka organizace Chráníme mořské želvy, však dokazuje, že pomáhat lze efektivně i ze země, která nemá vlastní moře.
V 32. díle podcastu DOBRO je nakažlivé si s moderátory Helenou Langerovou a Jakubem Večeřou povídala o tom, jak se ze šestiheté holčičky s přáním mít suchozemskou želvu stala vedoucí rozsáhlé mezinárodní záchranné sítě, která v Indonésii, na Srí Lance a Papui pomohla vrátit do moře již přes 5 000 000 želvích mláďat.
1. Od špatné praxe v Mexiku k vlastnímu udržitelnému projektu
Hanka se o ochranu mořských želv zajímala od dětství. Ve svých 18 letech odletěla jako dobrovolnice do Mexika, kde však zažila obrovské vystřízlivění. Místní státní ochranáři namísto nočních patrol na pláži hrál v budce karty a zanedbaná péče vedla k tomu, že pytláci přímo z pláže odtáhli desítky dospělých samic na maso.
„Tehdy jsem pochopila, že nestačí mít jen ceduli ‚Ochrana přírody‘. Ochrana musí být dělaná poctivě, metodicky a především ve spolupráci s místními lidmi. Musíte jim dát motivaci, důstojnou práci a stálou podporu,“ vysvětluje Hana.
V roce 2014 založila organizaci Chráníme mořské želvy z.s., která dnes působí na 11 klíčových místech v Asii.
2. Děsivý mýtus komerčních bazénků: Proč turistická centra želvám škodí
Jedním z největších témat rozhovoru je osvěta turistů. Na Srí Lance fungují desítky komenterčních „záchranných center“, kde turisté platí za možnost pustit si malé želví mládě do moře.
Tento byznys je však pro přírodu devastační:
- Výkup od pytláků: Centra vykupují vajíčka od pytláků, kteří je na motorkách převážejí v igelitkách, čímž nešetrnou manipulací zničí až 70 % zárodků.
- Krmení kuřecími játry: Mláďata drží v plytkých bazéncích bez vln, krmí je nepřirozenou stravou (např. kuřecími játry) a nevystavují je hluboké vodě, takže jim ochabují svaly.
- Ztráta instinktu a popáleniny: Pokud je mládě v bazénu déle než 2 dny, ztratí svůj vnitřní magnetický instinkt pro navigaci. Když ho pak turista vypustí na horký denní písek, želvička si spálí neuzavřený plastron na bříšku a stává se okamžitou kořistí dravých ryb.
Pravidlo pro cestovatele: Pokud v centru uvidíte malé želvy v bazéncích, nepřispívejte im. Vyhledejte certifikované pláže, kde se snůšky chráněně líhnou v písku a mláďata do moře směřují okamžitě po vylíhnutí v noci.
3. Rovnice záchrany: 10 Kč za jeden želví život
Fungování záchranných projektů v rozvojových zemích je překvapivě nízkonákladové, pokud se finance dostanou přímo k místním komunitám:
| Ukazatel | Reálná čísla v terénu |
| Cena záchrany 1 mláděte | Cca 10 Kč (roční rozpočet 1 mil. Kč / 100 000 mláďat) |
| Měsíční plat rangera | Cca 5 000 Kč (za měsíc uchrání cca 3 000 vajíček) |
| Průměrná snůška v hnízdě | 100 až 170 vajíček od jedné samice |
| Dožití v přírodě | Cca 80 let (dospívají po 25–30 letech) |
Stálou podporu projektům zajišťují drobní dárci z České republiky, kteří posílají pravidelně 100 nebo 200 Kč měsíčně.
4. Vzdělávání komunit: Suvenýry z kokosu a bambusová brčka
Zákazy a hrozby vězením v Indonésii selhávají – policisté bývají příbuznými pytláků a na tisících ostrůvků chybí vymahatelnost práva. Organizace proto nabízí místním lidem ekonomickou alternativu:
- Školení řemeslníků: Místní obyvatele učí vyrábět šperky a dekorační předměty z kokosových skořápek namísto želvoviny.
- Výroba bambusových brček: Vstupy do národních parků vybavují ekologickými bambusovými brčky a výrobky, čímž dávají lidem práci.
- Edukace na školách: V Česku ročně uspořádají přednášky pro více než 9 000 školáků. V Asii učí děti plavat a šnorchlovat, aby poprvé v životě uviděly krásu živého korálového útesu pod hladinou.
✨ Co znamená dobro a závěrečné poselství
Pro Hanu Vašinu Svobodovou znamená dobro neustat a vytrvat.
Závěrečné poselství: „Neztrácejte naději. Dnes se v médiích valí záplava negativních zpráv, ale každý z nás má v rukou sílu dělat svět lepším. Když si uvědomíme, že nás lidí s chutí pomáhat je obrovské množství, naše každodenní drobná rozhodnutí vybudují velkou změnu.“
Přehled epizody a časové značky
- 00:00 Úvod a představení hosta: Bioložka Hana Vašina Svobodová
- 00:53 Partner podcastu: BioSíla
- 01:05 Cestování s dětmi na Srí Lanku a do Indonésie
- 02:30 Želva za vysvědčení v 6 letech a zrození celoživotní vášně
- 04:03 První zkušenost v Mexiku v 18 letech: Jak vypadá špatně dělaná ochrana
- 06:45 Proč jsou mořské želvy ohrožené? Rybářské sítě, plasty a klimatická změna
- 09:28 Teplota písku určuje pohlaví: Proč se rodí téměř jen samice
- 10:36 Organizovaný byznys s vajíčky a expedice tisíců vajec do Číny
- 11:56 Jak probíhá přímá záchrana na plážích a šetrné stěhování snůšek
- 17:06 Turistická past na Srí Lance: Proč nechodit do bazénků s malými želvami
- 23:12 Učení indonéštiny a vtipné příhody s vnímáním času
- 26:35 Kolik stojí záchrana jedné želvy? (10 Kč za život)
- 30:11 Jak pomoci na dovolené: Nenakupovat suvenýry z želvoviny a odmítat plasty
- 33:42 Vzdělávání komunit: Suvenýry z kokosu a bambusová brčka
- 36:32 Osvěta na českých školách a inspirace pro mladou generaci
- 40:59 Jak jednat s místními: Respekt, motivace a jak přiklopit kafe před opicemi
- 48:40 Příběh želvy Fredinky
- 51:03 Jak se stát dobrovolníkem v Indonésii nebo na Srí Lance
- 56:04 Co znamená dobro a závěrečné poselství o naději
(Celý video rozhovor s Hanou Vašinou Svobodovou si můžete pustit na YouTube kanále DOBRO je nakažlivé nebo poslechnout na Spotify a Podcasty.cz. Generálním partnerem pořadu je česká značka BioSíla.)