Od korporátního inženýrství k plazům: Herpetolog Jarda Forejt o překonávání strachu, hadnících a ochraně přírody
Po 19 letech úspěšné kariéry průmyslového inženýra se rozhodl k radikálnímu kroku – opustil korporátní jistotu a vydal se za svým dětským snem. Jarda Forejt dnes působí jako profesionální terarista, herpetolog a ochránce přírody. Založil Reptil Klub, vydává Reptil Magazín a vede Reptil Akademii, jejichž prostřednictvím vzdělává veřejnost a pomáhá dětem i dospělým překonávat strach z plazů.
V dvanáctém díle podcastu DOBRO je nakažlivé si s Helenou Langerovou a Jakubem Večeřou povídal o tom, jak ho k teraristice přivedla manželka, proč hadi prdí, jak funguje stavba unikátních „hadníků“ v přírodě i o odvaze udělat krok do neznáma.
1. Od morčat k prvnímu chameleonovi: Jak to celé začalo
Ačkoliv měl Jarda k přírodě blízko odmala, v dětství choval spíše morčata než exotické plazy. Zlom nastal ve čtvrtém ročníku na střední škole, kdy začal chodit se svou současnou manželkou. Ta v televizním pořadu uviděla chameleona a zatoužila ho chovat.
Jarda se pustil do studia odborné literatury a brzy zjistil, že chameleon je pro začátečníky příliš citlivý a náročný druh, který při zanedbání základních pravidel chřadne z hodiny na hodinu. Prvními obyvateli jejich domova se tak stali odolnější gekončíci noční. V malém garsonkovém bytě postupně zaplnili terárii celou stěnu – neměli ani televizi, pouze rozkládací gauč a zvířata.
2. Opuštění korporátu a zrození Reptil Klubu
V průmyslovém podniku se Jarda vlastní pílí vypracoval z operátora u pásu až na pozici inženýra. Souběžně se věnoval odchovům vzácnějších druhů plazů, napsal několik odborných článků a sbíral zkušenosti od starších chovatelů.
Postupem času si však uvědomil, že mu nestačí jen odchovávat zvířata v soukromí domova, ale chce své znalosti předávat dál. Hlavním impulsem k opuštění korporátu v roce 2021 byla touha vzdělávat nejmladší generaci a učit děti přirozenému respektu k přírodě. V Chomutově proto založil Reptil Klub, kde pořádá kroužky, exkurze, výukové programy i příměstské tábory.
3. Jak vypadá výuka ve školách a překonávání fobií
Jarda pravidelně vyráží na přednášky do mateřských i základních škol a navštěvuje dokonce i dvouleté děti v jeslích. Veškeré výukové programy staví na zážitku a přímém kontaktu s bezpečnými, zvyklými zvířaty (suchozemská želva čtyřprstá, korálovka, krajta královská, gekon řásnatý či scink dlouhonohý).
- Logopedická pomůcka „scink“: Při výuce ve školkách využívá logopedické cvičení – děti zasyčí jako had (s-s-s) a zacinkají jako zvoneček (cink). Spojením vznikne název ještěra scink, který si děti okamžitě zapamatují.
- Překonávání strachu: Lidé se se strachem z plazů nenarodí (přirozené jsou pouze strachy z hluku a výšek). Fobie získávají až vlivem okolí. Čím jsou děti mladší, tím snáze strach překonávají.
- Metoda malých kroků: Pokud má dítě ze zvířete strach, Jarda na něj nikdy netlačí. Nabídne mu například pouze ocas krajty k jemnému doteku s tím, že ruku může kdykoliv odtáhnout. Během 45 minut se často stane, že dítě s pláčem a klepajícími se rukama nakonec drží celého hada a zažívá obrovský vnitřní triumf.
4. Běžné mýty: Prdí hadi a kolik stojí zvíře?
Na přednáškách čelí Jarda nejrůznějším dotazům. Mezi nejčastější patří:
- Prdí hadi? Ano, hadi doopravdy prdí. Jedná se o kultovní dotaz (známý i z filmu S tebou mě baví svět), na který se ptají děti i dospělí.
- Kolik stojí zvíře? Děti se často ptají na cenu krajty či ještěra. Jarda odpovídá univerzálně: „Každé zvíře stojí 150 Kč – přesně tolik totiž stojí odborná knížka, kterou si musíte koupit jako první, abyste si nastudovali jeho potřeby.“
5. Ochrana přírody v praxi: Co je to „hadník“?
Jarda se aktivně věnuje mapování výskytu plazů a jejich praktické ochraně v terénu. Ve spolupráci se spolkem Zamenis se zaměřuje zejména na ochranu vzácné užovky stromové (Eskulapovy).
Jedním z klíčových projektů je stavba tzv. hadníků:
- Co je to hadník: Speciální dřevěná ohrada z kulatin (obvykle 2 × 2 metry, vysoká 1 metr) naplněná biologickým materiálem (piliny, štěpka, spadané listí) a shora chráněná pletivem před predátory (jako je psík mývalovitý, lasice či divoká prasata).
- Jak funguje: Tlející materiál uvnitř produkuje stabilní teplo a vlhko. Hadi se v hadníku schovávají, vyhřívají, svlékají z kůže a samice do něj snášejí vajíčka.
- Uspávání hadů: Na podzim Jarda pořádá s dětmi akci, při které celý hadník prohrabou, spočítají vylíhnutá vajíčka (rekordem bylo 136 vylíhlých užovek v jednom hadníku) a doplní čerstvý materiál na další sezónu.
Co znamená dobro a závěrečné poselství
Pro Jardu představuje nejvyšší dobro čistá příroda bez lidského hluku a stresu. Právě v lese či na louce dokáže člověk načerpat nejvíce vnitřního klidu a vyrovnanosti, kterou pak může předávat dál ve své rodině i práci.
Závěrečné poselství:„Nebojte se udělat krok do neznáma a jděte si za sny, které nosíte v srdci. Nemusí jít o radikální skok, stačí malý krok. Každý v sobě neseme nějaké poselství a byla by škoda prožít život bez toho, aniž bychom objevili svůj vlastní potenciál.“
